Jak pěstovat a vypěstovat papričky

První metou při pěstování papriček je jejich úspěšné naklíčení. I zde spousty začínajících pěstitelů pohoří. Pokud mezi ně nepatříte, jsou následující řádky určené právě pro Vás. Předpěstovanou sazenicí vše teprve začíná. Mnohé informace Vám mohou být již důvěrně známe, ale ze zkušenosti víme, že těch, kteří potřebují poradit je daleko více.
 

Od přesazení sazenice na finální stanoviště do skleníku nebo foliovníku se začíná psát nový příběh, který může, ale také nemusí skončit úspěchem a tím je myšlena bohatá úroda chilli papriček. Během několika následujících měsíců číhá spousty nástrah, které mohou pěstovánní chilli papriček dost znepříjemnit a někdy také bohužel ukončit. Protože kvalitních informací z první ruky není nikdy dost, přinášíme Vám ty nejdůležitější v následujícím textu.

Dejte si pozor na slunce

První co nezkušeného pěstitele paprik může zaskočit jsou barevné změny na listech, výrazné zesvětlání, později zaschnutí části nebo celého listu a jeho odumření. V tomto případě se jedná o spáleninu způsobenou přímým slunečním zářením. Sazenice paprik pěstované za okny a zvlášť za těmi instalovanými v posledních letech, nejsou navyklé na takový sluneční výkon a UV záření. Často nedojde k poškození celé sazenice, ale její významné části, což má za následek zastavení růstu po určitou dobu. Jak u paprik předcházet popáleninám od slunce? Nejvhodnější je co nejmladší sazenici umístit na přímé slunce. Pokud to není možné, je nutné při přesazování do skleníku / na přímé slunce nainstalovat stínění. Doporučujeme bílou netkanou textilii a to po dobu cca 2 týdny. Počítejte s tím, že vždy to část listů "odnese". Je důležitější zabránit popálení většiny listů.
Při zvládnutí tohoto kroku sazenice rychleji poroste, prokoření a bude nasazovat na květy.

Sazenice spálená od slunce. Předejděte tomu zastíněním po dobu 1-2 týdnů

Větrat, větrat a zase větrat!

Mezi pěstiteli chilli papriček panuje mylná domněnka, že když papričky pocházejí z tropů a tak jim je ve skleníku zajistí také! To je ovšem velký omyl. Teploty nad 30 stupňů mají negativní vliv na průběh fotosyntézy a také na zásadní opad květů. Skleník pro pěstování chilli papriček nesmí fungovat jako výheň, ale jako jakýsi tvůrce optimálního klima a ochrana vůči nepříznivým povětrnostním vlivům - déšt, vítr. Skleník zajistí to, že ráno je dříve teplo a to samé platí o konci dne. To co skleník zajistí v rámci dne lze aplikovat i na průběh celé sezóny. Ve skleníku můžete pěstovat od dubna do listopadu za občasného přitápění proti mrazíkům. Dobře postavený skleník lze také větrat a toto mějte na paměti. Chcete-li na paprikách udržet co nejvíce květů, větrejte střechou. Ještě důležitá poznámka pro ty co chtěji tempetovat skleník proti pomrznutí paprik. Svíčka nebo PET lahve s vodou Vám v tomto nepomohou. Neakumulují teplo nebo ho vydávají v mizivém množství. Vhodné je vytápení propan - butanem.

Co to ožírá listy na paprice?

Setkal se s nimi každý pěstitel a skoro každý na ně má svůj recept. Můžete klidně za úplňku a na pravé noze obsypávat své papriky křídou, pilinami nebo vaječnými skořápkami, ale vězte, tohle Vám určitě od slimáků nepomůže. Máme vyzkoušené i různé lapače, které vábí slimáky na roztoky. Není nic hnusnějšího, než je poté odklízet o odéru nemluvě. Tato metoda se také neosvědčila. Nejsme zastánci chemie, ale Indické běžce si mezi papriky opravdu nepustíme :) Co na slimáky funguje jsou granule Ferramol Neudorff. Aktivní složkou je fosforečnan železitý, který je z pohledu toxicity nevýznamný, používá se též v biozemědelství. Pro pěstitele je důležité, že nemusí řešit uhynulá slimáčí těla jako v případě jiných přípravků na bázi granulí. Výhodou je též stálost ve vlhkém prostředí a při dešti. Ferramol se aplikuje posypem v okolí rostlin. Je nutné sledovat výskyt granulí a  v případě sežrání slimáky posyp opakovat. Je to bežná praxe.

Granule Ferramolu se aplikují posypem v okolí rostliny, jsou odolné vůči vodě

Mravenci = velcí kamarádi mšic

Zde platí jednoduchá rada. Chcete-li zabránit nebo oddálit napadení paprik mšicemi, tak si nejdřív poraďte s mravenci. Mravenci a mšice vytváření symbiotický vztah, který pěstitelům velmi škodí. Pokud se v okolí nebo přímo ve skleníku vyskytuje mraveniště, tak je více než pravděpodobné, že  dojde postupně k zavlečení mšic na všechny rostliny. Pro signalizaci počátečního výskytu mšic označit cestování mravenců po rostlině. Pokud se tak děje, kontrolujte vrchní listy, výhonky, květy. Rad, návodů a přípravků na omezení výskytu mravenců je velmi mnoho a prakticky stejný počet je těch co nefungují. Na mravence doporučujeme přípravek Mospilan SP smíchaný s cukrem. Nic jiného se nám neosvědčilo.

Mravenci jako opatrovníci mšic

 

Mé papriky terorizují mšice, co s tím?

Při drobném napadení můžete těch několik mšic zamáčknout, ale to Vás brzy přestane bavit :) Přírodním prostředkem je výluh z listů tabáku. Použít můžete jakýkoliv tabák, vlastnoručně vypěstovaný nebo pokud máte zásoby dříve prodávaného tabáku na vykuřování skleníků. Po převaření vznikne hnědá kalaba, kterou postřikem aplikujete přímo na mšice. Podmínkou je mnohonásobná aplikace během několika dní a při teplotách pod 25 st. aby nedošlo k popálení listů paprik. Zásobu výluhu skladujte v ledničce, máme ověřeno že funguje i po 14-ti dnech od uvaření. Ovšem vhodnější je příprava menších dávek, protože účinnost čerstvého výluhu je vyšší. Při opravdu masivní invazi mšic je na zvážení použití chemie. Lze použít systémový připravek Mospilan, který na mšice působí jako žaludeční jed. Funguje také po aplikaci ještě několik týdnů. Takže je to zároveň i prevence pro nově příchozí mšice. Ale je to chemie.

Mšice na paprice, nic příjemného

Využijte naplno symbiotické vztahy!

Příroda to má vymyšleno skvěle. Existují vztahy mezi určitými organismy, které se vzájemně podporují. Odborně se tento vztah nazývá symbióza a jedním z nejčastějších symbiotických vztahů je mykorhiza, což je soužití hub a kořenů rostlin. Toho lze využít i  u pěstování papriček. Nejste-li příznivci jakéhokoliv přihnojování, pak doporučujeme ke kořenům paprik aplikovat mykorhizní houby. Po napadení kořenů houbami dojde k vyššímu příjmu živin. Připravek se spórami hub Symbivit lze aplikovat i po přesazení paprik. Stačí v okolí rostliny vyhloubit několik drobných otvorů např. tyčkou a ty zasypat Symbivitem, který je poté nutné dostatečně zalít.

Symbivit, směs jílů a písku jako nosič spór 6-ti druhů hub

Hnojiva jsou dobrý sluha, ale špatný pán

Mnozí pěstitelé si myslí, že mezi množstvím použitého hnojiva a výnosem papriček je přímá úměra. Nikoliv. Neuvážené používání hnojiv může mít stejné následky jako jejich absence u zeminy bez živin.
Pokud paprika příjme nadbytek některého z prvků obsaženém v hnojivu, může to zamezit příjem jiného z důležitých prvků. Tento omyl často končí úhynem rostliny. V lepším případě zastavením vývoje rostliny i  o měsíc a tím pádem ohrožení sklizně. Přebytek může také způsobit nežádoucí vývoj rostliny, kdy místo růstu a vývoje květů dochází pouze k růstu. Před použitím hnojiva si položte otázku, co obsahuje zemina / substrát, který jsem k pěstování použil? U nově koupeného substrátu máte složení a obsah živin uveden na obalu, často také informaci o tom, kdy může dojít k jejich vyčerpání. Výrobci a distributoři hnojiv mají zájem o co nejvyšší prodeje svých výrobků a proto i toto mějte na paměti a při dávkování hnojiv dávkujte vždy méně. Pokud si i tak myslíte, že potřebujete paprikám dodat důležité makro i mikro prvky, vybírejte z Chilli Focusu a Harmonie vápník. Obojí lze aplikovat v zálivce nebo postřikem.
Z přírodních hnojiv lze doporučit slepičince nebo jíchy (výluhy z rostlin - kopřiv, plevelů, přesličky, zelené části a květy černého bezu...). U těchto koncentrátů mějte vždy na paměti dostatečné ředění alespoň 1/10 a  s aplikací vyčkejte nejlépe na dny kdy je zataženo, zamezíte tak nechtěnému popálení rostlin.